(I)MIGRACE
 

Stručně? Jsem pro ochranu hranic ozbrojenými složkami a důslednou kontrolu. Nemám samozřejmě nic proti pomoci rodinám s dětmi, jejichž domovy byly zničeny bombardováním. Nevadí mi lidé, kteří chtějí pracovat, naučit se jazyk a respektovat kulturu těch, kteří jim nabízejí pomocnou ruku. Jenže všichni dobře víme, že každá mince má dvě strany, a že nekontrolovaná migrace přivádí i spoustu těch, kteří si naši pomoc nezaslouží. Více než kdy jindy tady totiž platí staré dobré „důvěřuj, ale prověřuj“. To je vše.
 

​

EVROPSKÁ UNIE
 

Tady vidím jasné klady a zápory. Možnost volně studovat, cestovat a obchodovat napříč zeměmi Evropy je podle mne skvělá. Nezapomínejme, že jsme tuto šanci dlouho neměli. Ale jsou tu i celkem jasně patrná negativa. Neprůhledná a mnohdy nesmyslná byrokracie, nikým nevolení a většině i neznámí úředníci, kteří rozhodují, nerespektování národních zájmů a tak podobně. Nedivme se, že pak většina odmítá euro. K popularitě Evropské unie rozhodně nepřispívá ani to, že se Velká Británie, náš velký vzor z dob první republiky, rozhodla od ní odtrhnout.
 

 

NATO
 

Naše členství v Severoatlantické alianci považuji za klíčové. Netvrdím, že se veškeré vojenské zásahy ze strany NATO povedly, ale také nemůžeme vědět, jak by se některé konflikty vyvinuly bez vojenské intervence. Česká republika je v rámci Evropy střední, nikoli malou, zemí, jak se někdy tvrdí. Naši vojáci mají skvělou pověst, zejména jako chemici, lékaři, letci a podobně. Členství v nadnárodní vojenské alianci si zaslouží jak vojáci samotní, tak i Česká republika jako celek. Zvláště tehdy, udržíme-li si podíl na rozhodování o případném směřování NATO na nejvyšších místech velení.
 

 

ČESKÁ REPUBLIKA a NĚMECKO, RUSKO, USA, ČÍNA...
 

Jakožto „srdce“ Evropy, tedy velmi dobře geograficky a strategicky položení, máme jako národ s velmocemi mnoho zkušeností. Neměli bychom zapomínat, co se v relativně nedávné historii dělo. Buďme vděčni za tuto zkušenost. Žádná z předchozích válek a okupací nám nedokázala vzít naši národní identitu, náš jazyk a kulturu, právo na rozhodování sami o sobě. Vždycky budou existovat snahy velkých mocností, abychom se přiklonili k jejich vizi světa. My bychom si ale hlavně měli udržet tu naši současnou, kterou je demokratické, svobodné a hrdé rozhodování založené na křesťanských ideálech. Historicky a kulturně patříme k západní části světa.
 

 

DOPRAVA V JIŽNÍCH ČECHÁCH
 

Podíváme-li se na síť dopravních komunikací v České republice, je jasné, kde je něco špatně. Pavouku dálnic chybí jedna noha. Už celkem dlouho. Je zarážející, že třicet let po revoluci ještě nemáme odpovídající napojení nejen na Prahu, ale ani do Rakouska. Samozřejmě s příslušnými obchvaty větších měst. Jako právník vidím problém jednoznačně v neschopnosti odpovědných politiků připravit takové zákonné předpisy, které by výstavbu urychlily. Na druhou stranu některé práce již probíhají, tak snad nebudeme čekat další desetiletí.

 

KOUŘENÍ V RESTAURACÍCH
 

To, čeho se začínám děsit, jsou právě tyto malé a zdánlivě nevinné zásahy do svobod podnikání a vlastnictví. Jakmile začne státní úředník nebo politik příliš zasahovat shora do záležitostí, které podle mě závisejí na rozhodnutí jednotlivých provozovatelů hospod a restauračních zařízení, je to signál, že něco není v pořádku. Myslím, že by stačilo používat selský rozum. Ať si mohou ti, kteří hospodu provozují nebo vlastní, sami rozhodnout, zda kuřáckou, anebo nekuřáckou. Oni sami nesou riziko, že je pak jedna, nebo druhá skupina nenavštíví. Ale nechme to, prosím, na nich.

 

ENERGIE
 

To, jakým způsobem vyrábíme třeba elektřinu a nakládáme s energiemi, je otázkou takzvané Státní energetické koncepce. Ta se v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu zabývá tím, abychom jako Česká republika měli zjednodušeně z čeho vyrábět, topit a svítit. Jaderná energie je prozatím, a zdůrazňuji, že prozatím, jedinou možnou ve smyslu spotřebovávaného objemu. Že jsou k dispozici takzvané alternativní zdroje typu solárních, vodních nebo větrných elektráren, je pěkné, ale technicky zatím nedostatečně vyřešené. Užití těchto zdrojů vidím jako vhodný doplněk pro jednotlivce a menší skupiny. Sám jezdím elektromobilem a budu jenom rád, když se nové technologie prosadí i do budoucna. Na to se opravdu těším.

 

MENŠINY A NEPŘIZPŮSOBIVÍ
 

Jenou z klíčových a nutných rolí státu je chránit slabé. Nemám celkem nic proti tomu, že ze svých platů a daní odvádíme do sociálního a zdravotního systému část vydělaných peněz. Problém nastává tehdy, když ti, kteří je následně přerozdělují, nemají dostatečné páky na to, aby tak mohlo být činěno spravedlivě. Víme dobře, že jsou tyto regulativy obcházeny. Pak dochází k situaci, že lidé, kteří se ocitnou v hmotné nouzi, dostávají stejně jako ti, kteří obešli nějaké pravidlo. To bychom neměli dopouštět, protože místo abychom podporovali ty, kteří dočasně nemohou pracovat, i když chtějí, podporujeme ty, kteří pracovat nikdy nechtěli a vyhovuje jim zůstávat na různých dávkách a příspěvcích. Tomu chci jako právník rozhodně udělat přítrž.

 

EET
 

Vzhledem k tomu, že mě odjakživa bavily nové technologie, mám celkem jasný pohled na digitalizaci státní správy. Může nám to ulehčit spoustu věcí zejména při jednání s úřady. Nikdy jsem, stejně jako asi každý, neměl rád byrokracii, které jsem si v podnikání i soukromém životě užil až dost. Je tu ovšem jedno velké ale! Vzpomeňme si na rčení o dobrém sluhovi a zlém pánu. U jakýchkoli systémů, které pracují s našimi daty a soukromými údaji zvlášť, je nutné dobře zvažovat jejich zneužitelnost. Mějme se proto na pozoru před unáhlenými a překotně realizovanými rozhodnutími v tomto směru. Záměr v pořádku, ale podle reakce podnikatelů je provedení EET nic moc.

​

REFERENDUM

Vím, že je spousta těch, kteří by si přáli rozhodovat o všem. Nemám na mysli případ, kdy obyvatelé obce mohou hlasovat třeba o tom, jestli vysadit na návsi obce dub nebo kaštan. Tam je to nejspíš v pořádku. Ale obecné referendum o celostátních nebo mezinárodních otázkách považuji za velmi nebezpečné. Řekněme si upřímně: opravdu se všichni cítíte být kompetentní rozhodovat o energetické koncepci státu, postoji k Blízkému východu nebo podobně složitých a odborných problematikách? Referendum v takto složitých otázkách osobně považuji spíše za ukazatel nálady ve společnosti, než za míru vhledu do problematiky. Použil bych jej tedy spíše ve smyslu doplňkového kritéria při rozhodování. Typicky v otázkách jako je Evropská unie a naše setrvání v ní. Ponechme, prosím, konečné rozhodování i nadále na našich volených zástupcích, kteří mají k dispozici odborníky. Nepohrdejme demokracií. Jak řekl Winston Churchill:

 

„Demokracie je nejhorším způsobem vlády na světě. Kromě těch ostatních způsobů.“